La Sonrisa del Camino (Úsměv Camina)

7. dubna 2017 v 18:37 | většinou já ... |  úžasné cestování
Nikdy nezapomeneme na moment, kdy jsme na Svatojakubské poutí potkaly tohohle chlapíka Miguela Muñize. Ten den pršelo jako z konve a my šly a šly… mamka mě tlačila na vozíku. Viděly jsme, jak jde proti nám s obrovským foťákem kolem krku a říkaly si, co má asi za lubem. Santiago je přece opačným směrem. Řekl, že o nás slyšel a rád by si nás vyfotil do místních novin. Fotku nazval La Sonrisa del Camino. A tohle jsem já a mamka o několik let později… na zdi v novém albergu blízko Santiaga de Compostela. Je to pro nás pocta a upřímně nás to dojalo.






Miguel Muñiz sám řekl: "Nový albergue v Milladoiru vyzdobili fotkami ze Svatojakubské pouti. Jedna z nich má pro mě zvláštní význam. Žena tlačící invalidní vozík, ve kterém sedí její dcera Marie. Viděl jsem je na silnici vedoucí do města Arzua. Silně pršelo a ony se obě usmívaly… bylo to úžasné setkání."

"Často vám dávají příklady osobního růstu, ale když se s jedním takovým setkáte naživo, je to vzácný dar."








 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ludmila Ludmila | E-mail | 9. července 2017 v 14:38 | Reagovat

Pamatuju si to jako dnes... Lilo už čtvrtý den a my šly denně cca 15 km po šipkách ukazujících směr do Santiaga de Compostela. Vyrazily jsme z města Leon a putovaly 300 km od města k městu, od ubytovny ubytovně... Nevšední a magická cesta je Svatojakubská pouť...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama